Cukrovka

Cukrovka

(Beta vulgaris, ssp. esculenta, var. altissima).

Bulva cukrovky je část rostliny bez listů (někdy se používá termín kořen) a tvoří ji:
• hlava bulvy (epikotyl) – horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů
• krk bulvy (hypokotyl) – část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese listy ani kořeny
• vlastní kořen (radix) – spodní a největší část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze

Jako krmivo se cukrová řepa pěstovala již v antických dobách a začátky výroby cukru z cukrové řepy spadají do 16. století. Skutečným impulsem k masové výrobě cukru byly ale až napoleonské války. Tehdejší blokáda námořních cest zamezila dovozu v té době již známého třtinového cukru ze zámoří a obchodníci byli nuceni hledat alternativu. Na území Francie tak došlo k nebývalému rozmachu výroby cukru z do té doby pouze okrajově využívané řepy. Že se jednalo o úspěšný byznys, potvrzuje i 500 cukrovarů, které se v roce 1837 po ukončení napoleonských válek (1815) na území Francie nacházely. Ke konci století pak převzalo vedení ve výrobě řepného cukru Německo, které se stalo největším producentem cukrové řepy na světě.

V České republice má pěstování cukrové řepy dlouhou tradici. V období první republiky představovala cukrová řepa jednu z nejvýznamnějších složek národního hospodářství. Největší slávy dosáhlo české cukrovarnictví mezi světovými válkami, kdy patřilo mezi tři největší producenty cukru v Evropě. Sklizené bulvy jsou využívány v cukrovarnickém průmyslu, pro výrobu lihu a omezeně jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Pro pěstování cukrovky máme rovněž vyčleněno 50 ha půdy pro odběratele cukrovaru TTD Dobrovice.

cukrova-repa.jpg
Pěstování
naší cukrovky
50
hektarů půdy
4000
tun sklizeno

Kontaktujte nás