Kukuřice
Kukuřice
Kukuřice byla vyšlechtěna z divoké trávy teosint na území dnešního Mexika přibližně před 10 tisíci lety. Díky vysoké výživné hodnotě, snadné přepravě a dobré přizpůsobivosti v různých pěstitelských podmínkách se kukuřice stala po několik tisíciletí hlavní plodinou pro většinu středoamerických a karibských kultur. Kukuřice je často spojována s civilizací Mayů – právě její intenzivní pěstování mohlo být jednou z příčin zániku této významné kultury. Na území Evropy se kukuřice dostala podobně jako slunečnice či brambory díky španělským dobyvatelům. Její pěstování v Evropě doprovázely zpočátku obavy sedláků, protože „hrůzostrašné“ vzezření a povahové rysy Indiánů připisovali především jídlu, které tam konzumovali, hlavně tedy kukuřici.
Kukuřici pěstujeme jako krmnou plodinu pro nosnice na cca 50 ha půdy.
Hybridy kukuřice jsou označovány číslem FAO, které je poměrné ke standardu a nepředstavuje absolutní délku vegetační doby ve dnech (do 200 velmi rané hybridy = 120 dní vegetační doby, nad 500 pozdní hybridy = nad 142 dní vegetační doby)
